3 DNY DO OLYMPIÁDY - CO TAKHLE PÁRTY?

Když jsem přiletěl do Ria a šel do MPC , byla to pohodka, nikde nikdo, klídek, jako by ani Olympiáda neměla být. .. No dnes se vše rapidně změnilo. Už z rána byly dlouhý fronty u kontrol a v MPC se to hemžilo jak na mraveništi a k tomu všemu vás kolem jedný odpoledne čekala vyjedená jídelna, žádný “grab&go” ani burgy, jen dlouhatánská fronta k teplému baru. Tak nějak mi to přijde, že za dva dny, kdy dojede komplet zbytek novinářů, si budu jídlo radši nosit sebou. Přeci jen pekárna Cia do Pao je levnější a dobrá. Dnes moc fotek nepřibylo, protože jsem většinu dne proseděl v MPC a dolaďoval www.worldsportsimages.com/rio2016.

Pak rychle na trénink házené, a teď sedím v autobuse a jedu na party od Canonu, kam nás pozvali. Je to až v centru, takže tak hoďku a půl cesta. Máme ale štěstí, že nás veze executive bus pro media, který jezdí na delší vzdálenosti. Momentálně Barra-Copacabana.

— O 5 HODIN POZDĚJI —

Tak musím říct, že Canon teda umí pařit! Byla tam supr muzika, skvělé chuťovky a k tomu pivo a drinky co hrdlo ráčí. Když pak přišly Brazilky v kroji (tom brazilským, tzn bikiny a peří), zatančit sambu, pěkně se to rozjelo. Nic méně dostat se z centra přes Copacabanu do Barry chvilku zabere a tak jsme sbalili supr dárek CPS batoh a valili jsme. 7 zastávek metrem a pak už lehárko v media busu. Když jsem vystoupil v Barre koukal jsem jak puk 23:50 a pekárna pořád otevřená a všude živo, tak jsem lapnul pár bulek na ráno a valil domů. Jelikož jsem neměl foták tak aspoň pár snapů z telefonu pro nasátí atmosféry 🙂

[Best_Wordpress_Gallery id=”12″ gal_title=”Canon party”]

Teď jsem dorazil a i když už mě padá hlava, nedá mi to, abych se s vámi o zážitky nepodělil a nepostnul blog. Je 00:52 dobrou noc 🙂 Užívejte v rytmu samby a zase zítra.

-4 DNY DO RIA - ČAS NA JEŽÍŠE

Dnešní den byl opravdu dlouhý, vstal jsem už ve 4:30 ráno a začal si chystat věci na dlouhý výlet. S Michalem Sváčkem jsme se vydali na Copacabanu a následně na Krista. Strašná škoda, že jsme nedorazili trošku před východem slunce, ale až těsně po něm. Nic méně světlo nám ještě chvilku přálo a Copacabana je opravdu nádherná. Obrovské vlny, nádherný písek a holky co cvičí “floor acrobatiku” před olympijskými kruhy. Co víc si přát 🙂

Sluníčko přidávalo a začalo být pěkně horko, já klasicky v riflích a mikině, ale tušil jsem, že se mě to bude hodit, ty autobusy jsou fakt jak mrazáky. A tak jsme skočili do autobusu a hurá na Krista.

Myslel jsem, že tam ráno nikdo nebude, nic méně tam už bylo mraky lidí a hodně z nich se váleli po zemi, aby se jim Kristus vešel do záběru. 🙂 Ze shora je krásný výhled na všechny strany Ria a taky pěkný vítr a kosa, bez mikiny ani ránu. Navíc třeba udělat selfie s Kristem a s logem Czech teamu na mikině, ať nám pod těmi kruhy přeje! Za Kristem je i dokonce malé posezení se studeným pivečkem 🙂 Naštěstí jsme vzali shuttle přímo z Copacabany, který nás zavezl až k výtahu. Protože tu cestu nahoru byste opravdu šlapat nechtěli. Je to asi 8 km strmě vzhůru a i ten minibus měl místy co dělat, aby to vyjel. Největší sranda je, sledovat co všechno lidi vymýšlí s fotkama a Kristem. Někteří skáčou, jiní leží na zemi, skupiny blokují schody, je tam prostě mumraj, ale i tak moc příjemná atmosféra.

Po obědě jsme jeli zpět do MPC a rychle vyfotit Andreu Hlaváčkovou, která měla trénink. Po krátkém bloudění a přeběhnutí kurtu, jsme konečně dorazili na ten její. Zvedli jsme foťáky a security guard, že nene, a že máme jít až za další kurt, na pozici pro media….která je tak daleko, že záběry by nebyly žádné. Andrejka ho ale ukecala, moc děkujem za podporu, a na 5min nás tam nechal. Pak už jen trošku delší procházka mezi stadiony, a spocenej jak pes zpět do MPC. O velodromu, kam jsme později jeli vyfotit anglický tým mluvit nebudu, protože tam žádný nepřijel a dokonce ani Australani. Takže nebylo co fotit. 🙂

Na večer jsem zašel do Canonu CPS a požádal o Clean a check foťáku a objektivu. Je třeba to mít ready, vždyť už za 4 dny to začne!! Dobrou noc 🙂

[Best_Wordpress_Gallery id=”11″ gal_title=”Copacabana”]

6 DNÍ DO ZAČÁTKU!

Tak po dlouhém 11 hodinovém spánku, to ten deficit z letadla, jsem vstal v 5:30 místního času 😀 Stihl jsem krásný východ přímo z balkónu bytu, a jelikož už jsem dál nemohl spát, začal jsem zpracovávat blog a fotky.

Nic méně se po chvilce dostavil hlad a tak začalo hledání potravy 😀 Google translator je boží věc, za boha se tu s nikým nemůžu domluvit, jelikož bydlím mezi domorodci, angličtina je jim cizí. A tak jsem do translátoru namluvil “Kde je tady pekárna?” a hned mě a tomu policajtovi co to tu hlídá mobil řekl “Onde está padaria?”. Borec se pousmál, hned pochopil … a následoval asi 2 minutový výklad cesty, který mě nic neříkal, a snažil jsem si zapamatovat gestikulace rukou 🙂

Pekárnu jsem našel, je boží, krásně to tam voní a jsou tam stolečky, kde si na všem pochutnáte. Vedle ní byl i fast food, takže oběd byl jasnej ^^. Na oběd jsem tam tedy zašel. Chvíli mě trvalo než jsem pochopil, že tu není pult na objednání ale je to forma restaurace. Tak jsem si sedl a číšnice mě donesla asi 20 stránkový menu (to by pan Polreich zajásal), kde 90% byly smažený a sladký věci. Tak jsem jí ukázal na obrázek Caesar salátu, načež ona zakroutila hlavou a čekala co vyberu jinýho. Jo i něco řekla, ale netuším co, asi že ho nemaj. Tak jsem objednal burger combo 😀 Bylo to mega dobrý, ale příště ji na ten salát přemluvím. No ale nekup to za 11 babek, v MPC dávám za večeřu 28 a to jsem skromnej. (1 babka neboli brazilskej real je asi 7Kč).

No a když už mluvím o MPC (Media Press Center) tak, dnes byla tam byla taky zábava. Došel jsem odpoledne na registraci návštěvy olympijské vesnice, vybalil si věci do skřínky a rozdělal laptop na stůl. Asi za 10 minut vyhlásili evakuační dril. Takže vše zase sbalit a šup ven po mega úzkým schodišti, kde by se při opravdové evakuaci asi všichni pošlapali. A při strašně hlasitém alarmu s tak pronikajícím zvukem, že i organizátoři místo aby podrželi dveře, si zacpávali uši jako všichni ostatní. Prostě akce 🙂 Aspoň byla příležitost cvaknout nějaké záběry zvenku.

[Best_Wordpress_Gallery id=”5″ gal_title=”6dni”]

 

2 TVÁŘE RIA

Ať už čtete jakékoliv hrůzy o RIU, věřte nebo ne, není to tak hrozné. Má to tu pár much, ale je tu i hodně věcí udělaných a nachystaných. Nejlíp to asi uvidíte na fotkách z autobusu, když jsem jel z letiště do Barry.

Než jsem odlítal, četl jsem článek jak cestou do olympijského parku v Barre projíždíte favelama a jak tam postavili neprůhledné stěny, aby skryli tuto tvář RIA. … Je to naprostá blbost, těch stěn tam pár je, ale je jich minimum a všude vidíte všechno, je to zase manipulace médiemi. Prostě ty chudinský čtvrti tam jsou a je jich mraky. Ostatně RIO je mega velké. Už z letadla při přistávání jsem mel pocit, že to nikde nekončí. Přeci jen tu žije 6,5mil lidí! Nicméně pak projíždíte i lepšími čtvrtěmi, a na každém rohu stojí policajti nebo garda.

 

U mého domu, kde bylím, stojí vždy policejní auto, u brány jsou hlídači, na dalším rohu venku policajt, a všude kolem chodí akreditovaní lidi, asi nejsem jediný co bydlí přes Airbnb, a místní jsou v klidu. Připadá mě to naprosto normální. Já bydlím 10min pěšky od press centra a jediné co je šílené je městská kanalizace, která je “nadzemní” a vede až k press centru, neskonalý smrad, ale já bydlím vysoko tak to sem zavane jen občas 😀

 

 

[Best_Wordpress_Gallery id=”8″ gal_title=”Road from airport”]

ODLET DO RIA

Mise začala!

Na letišti v Praze (odlet v 1:00 ráno) to ze začátku vypadalo docela klidně, ale postupem času se tam začali rojit jak sportovci tak i novináři, fotografové, kameramani a byl tam docela mumraj. Já byl naprosto v klidu, odbavil jsem kufr a čekal, foťáky pěkně zabalený v baťůžku, aby se jim nic nestalo. Pak mě, ale odchytl Vašek Blahout z ČOV a prej jestli mám foťák, já říkám že jasně. A on na to ať to vybalím, že jsem jediný, kdo projde celní zónou a může nafotit projevy předsedy ČOV Jiřího Kejvala a ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové :D:D A já si doma říkal, mám ten blesk hodit do kufru? No radši jsem si ho vzal s sebou, nakonec i baterky jsem do něj pro jistotu dal, to jsem měl docela štěstí! Inu není nad to být jako fotograf vždy připraven! ;)Nakonec jsem byl i rád, že mám foťák venku, protože jsem si přál místo u okýnka, abych cestou něco cvaknul. V noci u Gibraltaru, nebo tam někde poblíž, to byly krásné noční scenerie ale vyfotit je bez odrazu ve skle skoro nešlo 🙂

Když jsem si ale nasadil kapucu, je to skoro umělecké dílo haha :), které tady radši ani nebudu publikovat

Těšil jsem se na východ slunce nad Kapverdama, to by byl krásný záběr, ale co čert nechtěl, přistáli jsme za tmy, šli na pauzu kvůli tankování, a když jsme vylezli, už bylo světlo. Tak aspoň rychlý záběr při odletu s letem křídla. Mimochodem nevím proč, ale miluji focení křídel z okýnka 😀

 

Let úplně v pohodě, minimální turbulence a super posádka. Toto píši, když zrovna přelétáme Salvador a jsme nad Brazílií. Takže zážitky z RIA dopíšu večer, za hoďku přistáváme, tak to pomalu vypnu a těším se na RIO !!!

[Best_Wordpress_Gallery id=”7″ gal_title=”Let do RIA”]

---

o 20 hodin později

Je ráno 5:40, prospal jsem se přes 11 hodin. To přistání bylo taky zážitek, pilot nahlásil, že letovej provoz mu nedovolí klesat jak potřebujeme, a že to musí vzít trošku střemhlav 😀 vývrtka jak prase, ale na pohodu 😀

Další část blogu bude o cestě z letiště, taky zážitek 🙂

PŘÍPRAVA NA RIO – 2. DÍL, BALENÍ TECHNIKY

Otázka, která mě trápila hned od začátku byla, jak tam vše dostanu v příručním zavazadle? S drahou foto technikou v podstatě nemáte jinou volbu. Pamatuji si dobře videa na youtube jak lítají kufry z hlavního zavazadlového prostoru a občas přistanou na zemi apod. Stačí si zadat do youtube airlines baggage handling a nestačíte se divit 🙂 A když už si odmyslíme lidský element a spoléháme na automatické třídičky, po shlédnutí tohoto videa už si asi keramiku, dárkové sklo nebo pivo v plechu do kufru nikdy nezabalíte. ^^

Na foto techniku mám speciální batoh co jsem dostal od ženy k vánocům Burton F-Stop. Nicméně nesplňuje rozměrové požadavky do letadla 56x45x25 cm a váhový limit 5kg určitě taky překročím. Takže vše narvu nejspíš do klasického batohu a po vzoru Dave Blacka, to zabalím do ponožek a triček 🙂 V dopravních podmínkách jasně stojí, že pokud nesplňuje rozměry, můžou vám to hodit dozadu. Nechci riskovat, že tam nebo zpět narazím na někoho na přepážce, kdo řekne, je nám líto a šup do zavazadlového prostoru. Druhá výhoda je, že je to klasický batoh, takže na něm nejsou žádné známé značky jako Lowepro, ThinkTank apod. a tak si toho zloději budou méně všímat.

Nakonec i kvůli bezpečnosti si neberu vše, blesky nechávám doma a beru jen to nejnutnější. 2 těla 1dx II a 5D mark III, 24-105 f4, 70-200 f2.8, 8-15 fisheye, 1.4 telekonvertor jeden speedlight 600 s odpalovačem a 100 makro asi nechám doma. K tomu laptop a myslím, že batoh bude pěkně narvanej. To nemluvě o kabelech, čtečce, nabíječkách a ostatních drobnostech. Pokud vás ohledně techniky zajímají detaily, mrkněte na mou stránku na blogu “čím fotím”.

Díky tomu, že na olympiádě je Canon Professional Services, můžete si jak tělo tak i sklo půjčit. Takže počítám s tím, že vyzkouším velký telata jako 200-400mm. Poptal jsem se jak to chodí a známí fotografové mě řekli, že většinou kdo dřív přijde, ten má. Jsem na to docela zvědav. Cestou z letiště asi budu radši fotit na iPhone, i když i ten je velké lákadlo pro kapsáře.

Koho by zajímalo, jak je to s pojištěním, tak vězte, že jsme oslovili skoro všechny pojišťovny a foto techniku vám do RIA nikdo nepojistí, holt ne vše se dá asi pojistit. Takže oči na šťopkách a favelám (místní slum) se vyhýbat obloukem, několikakilometrovým.