BRONZOVÁ SOBOTA A PHELPSOVO POSLEDNÍ ZLATO

Jestliže včera jsme si vybrali černý pátek, tak dnes to zvonilo jak rolničky na sobovi. Chtěl jsem tento post pojmenovat bronzová sprcha, ale to by nemuselo vyznít nejlépe 😀 Moc jsem toho nenaspal na sobotu, asi cca 4 hoďky a valil jsem na bus do Lagoa Stadium, kde 10:30 startoval Ondřej Synek. Původně jsem měl jet autobusem, který byl na knap, ale šel jsem na parkoviště o 30 min dřív a úplnou náhodou zrovna jeden odjížděl, co vůbec nebyl v jízdním řádu. Tak jsem rychle přiběhl, zabouchal na kapotu rozjetého autobusu a on zastavil. Super.

V Lagoa jsem byl poprvé a je to tam docela pěkné. Krásný výhled přes vodu na vzdálené město a horu. A voda, jo byla průhledná asi do 10cm, no ale nekoupal bych se tam radši 🙂 První jela Mirka Knapková a suverénně si dojela první pro 7. místo. A pak už Ondřej Synek. Seděli jsme u cílové pásky a jelikož v Canonu došly 6-ti kila, vzal jsem zase 200-400. Ono se to bude hodit i na tenis odpoledne a plavání. Ondra dojel 3tí a Novozélanďan i Chorvat měli na chlup stejný čas,  říkali jsme si, ať si ti dva nechají zlato a Ondra může mít stříbro :), ale nakonec to přeměřili a Chorvat byl druhý.

Hned po vyhlášení jsem se sbalil a čekal na bus, abych stihl Petru Kvitovou, která hrála o Bronz. Cesta totiž trvá cca 45min a já přijel akorát po prvním setu. No a po Petře nastal česko vražedný boj. Hlavačková / Hradecká proti Šafářová/Strýcová. ŠS dua nakonec vyhrálo a respekt Andree, která hrála se zlomeninou pod okem z minulého zápasu. Na to, že Lucka a Barbora tady spolu hráli poprvé a hned v prvním kole dostaly sestry Williamsovi, tak došly opravdu daleko a medaile byla zasloužená.

Přemýšlel jsem, či si půjdu na chvíli lehnout, ale nedalo se, o postup do finále hrál Nadal a Del Potro z Argentiny a ten řev diváků byl slyšet až do press centra. Tak jsem se sbalil a šel mrknout. Atmosféra byla úžasná, všem tam naskakovala husí kůže, protože po každém míčku diváci vybuchli, ať už pro Nadala nebo Del Potra. Argentinec Nadala dal 🙂 a pomalu se stává obrovským hrdinou, respektive už se stal, když dříve porazil Djokovče, neuvěřitelný. Ale to je holt olympiáda, tady jsou překvapení na denním pořádku.

Když už jsem si řekl, že pomalu půjdu na večeři, bylo finále žen už po prvním setu a já valil na kurt, protože pak byly medaile a Petra si šla pro bronz. Tak medaile rozdány a bylo 8 večer. Měl jsem hoďku na večeři a pak rychle na poslední Phelpsův závod. Lístek díky výboru na mě vyšel, a nesmírně jsem se na ty štafety těšil. Zaujal jsem pozici na foto platformě B a čekal. Vedle mě si sedl kolega. Koukám na něj a on řekl “dobrý večer” :D, byl to fotograf Jan Súkup pro Slovenský olympijský výbor. Já mu říkám, že je to moje první olympiáda, a on se jen usmál a řekl. .. “Moje třináctá a poslední”. Klobouk dolů, to je úžasný výkon.

Po ženách pak už nastupovaly štafety mužů a já foťák nijak nešetřil, pálil jsem o sto šest, aji kartu jsem pak na medaile musel vyměnit. Amíci nezklamali a další zlato pro Michaela Phelpse doma. Je to legenda. Až se mě budou vnoučata někdy ptát v jaké době jsem žil, asi řeknu v době Michaela Phelpse 😀 Pak nastala strašně dlouhá pauza, medaile měly být podle programu záhy, ale čekali jsme snad hodinu, až už i diváci začali bučet. Asi hledali medaile, nebo se kluci museli vyfénovat. Když vylezli začala další palba. 😀 Pak nás obcházeli a Amíci vytáhli transparent “Thank you Rio”, no …. a nastala panika. 😀 Fotografové jak supi se k nim začali hrnout a lézt do záběrů ostatním. I já musel vstát, abych na ně vůbec viděl. Pak samozřejmá selfie 😀 a bylo po parádě. Naprosto super zážitek.

 

Plný dojmů sem se vracel domů, kde přijeli domácí na víkend a my se viděli poprvé. Takže jsme tlachali až do 4 do rána a proto píšu blog až teď. Potřeboval jsem dospat 🙂

ps. fotky ještě musím dodělat 🙂 tak link bude příště