
— o 24 hodin později —
Bolt sice medaili dostal, ale byl to klasický soustředěný Bolt. žádné legrácky, vzal medaili, udělal povinná fota a šel. Beztak měl v hlavě jen štafetový běh 4x100m, který následoval asi 2 hodiny po tomto ceremoniálu.

Ale já měl přeci jen jeden lepší důvod, 40min po Boltovi měla převzít medaili Bára Špotáková. No naštěstí se to po něm vyprázdnilo a byl super výhled na třetí místo. Bára měla dostat medaili až za hodinu a tak byl čas. Mezitím se tam mihnuli nějací borci pro další medaile, já zvedl oči a ejhle Ashton Eaton, super. Tak toho si můžeme taky zvěčnit, bůh ví, či nebude v Tokiu usilovat o třetí triumf. Čas utíkal pomalu, ještě před medailí Báry se hodně běhalo, a tak byl čas na nacvičení panningu. Tentokrát jsem šel o trošku výš na 1/25s. Myslím, že to vyšlo perfektně 🙂

Jak jinak Bolt a štafeta Jamajky zase vyhrála o délku koně, respektive Bolta, a já rychle sledoval kam běží oslavovat. Je naprosto nevypočitatelný. Všichni ti co se tlačili hned za cílovou rovinkou se museli otočit, protože doběhl o dalších 50m dál. 🙂 Já seshora jsem se dostal jen k pár záběrům a pak jsme čekali až oběhnou kolečko. Tady mě zase rozum nebere jak to organizátoři vymysleli. Když už měli 3/4 kola oběhnuto, tak najednou se rozhodlo, že bude medailový ceremoniál jiné disciplíny. Takže všechny zastavili v rohu a čekalo se na medaile, hymnu, odchod, a až pak mohl Bolt a ostatní pokračovat. Už jsem se bál, že z toho budou zpruzeni, ale naštěstí nebyli a celý stadion křičel: “Usain Bolt, Usain Bolt” a on se šel rozloučit s olympijským tartanem.
Těsně předtím, ale pořadatel zahlásil, že zrevidovali výsledky. Mrknu na tabuli a koukám nějaké týmy diskvalifikované, zrovna asi 2min před tím, jsem si na foťáku zoomoval fotky, jak těsně běžel Japonec u lajny. Nic méně na tabuli svítilo USA diskvalifikováno. Bylo mě jich strašně líto, protože 20 minut obíháte stadion a těšíte se z bronzu a pak toto. Jenže u fotografů na lítost není čas. Okamžitě jsem zamířil na Amíky, abych zachytil jejich reakci. Když jsem pak procházel fotky, snažil jsem se najít vyšlápnutí a já ho opravdu na fotce zachytil, z pohledu fotografa naprosto úžasný a jedinečný moment, i když s negativním důsledkem pro Amíky. Dokonce to vypadá, jako kdyby Usain oba dva k sobě přitahoval, asi magnet 🙂
Pak už jen rychle poslat fotky a busem zase ve 2 ráno doma. Rychle lehnout a spát, protože ráno jsou lodě a vstávám 6:20. No a jelikož mám skluz, tak abych už rovnou začal psát o dnešním dni 😀








No comments:
Post a Comment