LUKÁŠ KRPÁLEK ČESKÉ ZLATO!

Na judo jsem se ráno těšil, časově to bylo úplně na pohodu, začínat to mělo v 10:00 a Lukáš se měl dostat na řadu cca kolem 11. Takže jsem si v klidu nakoupil v pekárně a šel čekat na zastávku. Minule jsem fotil judo 300 f2.8 a zdálo se mi to krátký, tak jsem si teď půjčil 400mm 2.8. Mimochodem, ještě trošku odbočím, někteří mě ptali či jsem rozbil prasátko, nebo kde jsem vzal to drahý sklo. A já slíbil, že to napíšu do blogu 🙂

Na Olympiádě jsou jak Nikon tak Canon profi servisy. Tzn. že vám jednak vyčistí váš foťák nebo sklo a nebo vám půjčí co zrovna potřebujete a to vše zdarma. Výpůjčky jsou vždy na 24hod a funguje je to tak, že přijdete k pultu jak v pekárně a řeknete: “prosil bych jeden 1Dx mark II, k tomu 200-400 a širokáč 11-24… Ano půjčujete si věci za půl milionu, a opravdu žádné zálohy nechtějí, jak se mě někteří ptali. 🙂 Jen podepíšete papír a jdete. Po prvé vám to přijde zvláštní, po dvou dnech už je to fakt jak rohlíky 😀 Pokud chcete informace o Canon CPS programu, najdete je zde. Pokud chcete členskou kartu, bude vás to stát dvě profi těla a 3 profi skla. Proto je dobré, už od začátku investovat do jedné značky. Máte pak rychlejší opravy např. Mimochodem tato Canon pekárna mě doma bude chybět :D.

Tak, ale zpět ke Krpošovi, jak mu trenér a ostatní říkají. Se 4kilem, batohem a foťákama jsem se vydal do haly. Věděl jsem, že jdu trošku na knap, ale vypadalo to ok. K mému údivu, když jsem vešel do haly, byl Krpoš už na žíněnce a snažil tam seknout s Portugalcem. Hned jsem šel k foto hlídačovi, co má na starost nikoho nepouštět dokud je zápas. Ten mě řekl, že dole je plno ať mažu na tribunu. Tak jsem metl co to šlo a doufal jsem že to předčasně neukončí. Nakonec vše v poho a fotky byly. Hned jsem je na tribuně upravoval a posílal. To jste ale asi už viděli na FB a Twittru. Po prvních třech zápasech jsem byl úplně natěšený. Krpoš vypadal skvěle.

Mrknul jsem na čas a do semifinále bylo cca 3 hodiny času, tak jsem se sbalil, nečekal na autobus co jezdí po parku a pěšky štrádoval na kurt 7 kde hrály holky Strýcová/Šafárová. Naštěstí to dnes tak nepeklo, takže se to dalo, ale 4kilem se tenis z blízka docela blbě fotí 🙂 chce to trošku odstup a foto pozice na tomto kurtu byly blízko. Slyšel jsem, že to nebylo v TV, škoda super zápas. Jakmile skončily holky, už hrála Petra Kvitová na kurtu 2. Tak honem tam. Ta si jela svoji písničku a Ukrajinka ani necekla. Bum prásk a byla venku. To bylo dobře, protože kdyby se to táhlo, už bych nestihl judo.  Takže zase vše na ramena a celou cestu kolem 2 stadionů zase pěšky zpět. Moment mrknu kolik jsem dnes nachodil …10,75km … ta aplikačka musí kecat 🙂 No ale zpět k tématu.

Lukáš nastoupil proti Francouzovi. Ještě před tím jsem ale hodil selfie na FB, včera to přineslo štěstí Jirkovi, tak dnes snad Lukášovi 🙂 Fandím z tribuny co to jde a přitom mačkám spoušť. Prásk, Yoko-shiho-gatame a Luke jde do boje o zlato! (mimochodem vůbec netuším co to je za techniku, to jsem vyčetl ve výsledcích :D). Tak to už je velký! Následoval zase osudný okamžik rozhodnutí. Mám jít dolů za ostatníma, nebo zůstat na tribuně, kde nikdo vůbec nebyl. Zůstal jsem. Je to holt taková foto sázka. Chtěl jsem mít dobrý výhled na medaile a chytnout Lukáše s medailí a logem na žíněnce. Bohužel jsem přišel o tu nesmírnou radost, když po vítězství běžel k trenérovi, ale zase jsem mohl vyfotit jiné záběry a své kolegy 😀

Když fotíte na Olympiádě, čas vám strašně letí. Ja se podíval na hodinky a už bylo kolem 18:00 a já měl 20:30 být v českém domě na oslavě ready s foťákem. Je to taxíkem 30min. Tak to není taková hrůza. Ještě z tribuny jsem poslal pár fotek s medailí a mazal na bus a pak na taxík. V českém domě jsem chtěl dodělat pár fotek, ale z ničeho nic mě přestal fungovat touchpad. Na Macu naprostá trága, nic neuděláte, resetnul jsem a nic. Vůbec 🙁 hlavou mě proběhloco budu dělat? Co dnes večer, co blog, co fotky zítra? Zklamaný a naštvaný jsem si řekl, že ráno půjdu koupit myš a opraví se to až doma v servisu. Zkusil jsem asi 4 resety a pořád nic. Nakonec jsem si řekl, že si nenechám takovou maličkostí kazit náladu a užiji si to tam. (ps. to že píšu tento blog znamená, že zničeho nic to doma zase jede:) jupí)

V domě se netrpělivě čekalo na párty bus co vezl Lukáše a ostatní sportovce. Za chvíli přijeli a museli projít uličkou co všichni nachystali, včetně Brazilských bubeníků. Pak chvilka napětí, a už šel Krpoš s vlajkou, mega párty může začít. Bubnovalo se, poskakovalo, pak se přidal i Jirka Prskavec a trenér Lukáše Petr Lacina. Pak prošel dovnitř a následovala gratulačka, ale něco chybělo. Medaile. Říkal jsem si, že ji asi radši nebral, kdyby se ta pařba vymkla kontrole, ale on ji po chvíli vytáhl z kapsy. 🙂 Skandovalo se a pokřikovalo a byla i hymna. Nádherná atmosféra. Pak Lukášovi popřála žena s miminkem přes video, tak to byl trošku naměkko, ale dal to. Jako odměnu si mohl jít natočit své vlastní olympijské pivo!

Já se pomalu odebral dozadu, kde byla místnost pro média. Už jsem to skoro balil, když jsem se dozvěděl, že tam přijde ještě na neoficiální kus řeči s novináři. Za chvilku byl tu a sdílel s námi pocity z vítězství a odpovídal na dotazy. Po chvilce mu přinesli plnou mísu svíčkové s cibulí, vypadalo to jak 3kila masa 🙂 prý menší večeře 😀 Lukáš hýřil vtípky, a než odešel, tak nás nabádal, ať to ochutnáme, že je to naprosto vynikající. Tak jsem tedy ochutnal a byla to božská mana. Už chápu proč chtěl radši jíst než odpovídat. No a já si můžu říct, že jsem povečeřel s olympijským vítězem! I když to bylo jen jedno sousto 🙂

   

Pokud se chcete podívat na celý olympijský den Lukáše Krpálka, tak všechny jeho zápasy včetně oslavy najdete na : http://www.worldsportsimages.com/rio2016_judo_lukas_krpalek

Je 3:04AM tak dobrou zlatou noc 🙂